e-shop

LP Wolf Lost in the Poem - Indigem je pokračování hudebně poetického projektu, který je věnován básnířkám. Tentokrát jsou to výhradně české autorky: Jitka Bret Srbová, Ludmila Macešková píšící pod pseudonymem Jan Kameník, Hana Stinka Lundiaková, Marta Veselá Jirousová, Simonetta Buonaccini, Olga Wawracz, Jaroslava Oválská, Bohumila Grögerová, Hana Kocourková a Vladimíra Čerepková. Desítka emotivních songů doufajících v katarzi...  

Vydal Tranzistor 19.4.2024, nahráno převážně v Janově studiu. Mix a mastering: Karel Dřínek - White Wolf Records. Hosté: Pavel Koudelka, Zdeněk Holoubek aka Petit Pigeon, Gabriela Vermelho, Vojtěch Kozubík, Jana Vébrová, Tomáš Sedláček a Adam Nožička. 

LP v prodeji od září 2024, od 19.4. 2024 album v digi formě na Supraphonline, Itunes, Spotify atd...

SVĚTLOJEMY jsou naší pátou řadovou deskou. Písně můžou být zásobárny naděje a naděje je světlo, kterým si svítíme, když se v nás stmívá. Po dvou temnějších CD prý osvěžující změna! 12 autorský songů, dvanáct plamínků proti tmě.

Vyšla 6.10.2021, základy nahrány ve Zlínském studiu V. Hudební hosté: Jiří Zelí Zelenka, František Raba, Pavel Skála, Ondra Kozák, Jitka Malczyk, Michal Müller a Petr Skalický.

Světlojemy byly nominovány na cenu Anděl za rok 2021.

Dostupné od 26.11. 2021 také v digi formě na Supraphonline, Itunes, Spotify atd...

Album LOUVRE je čtvrté v řadě kapelních nahrávek a naleznete na něm třináct autorských písní z pera Jana Žambocha. Nosná myšlenka desky by se dala vystihnout kouskem textu písně Louvre: Láska je Gauguin, touha je Dalí, volnost je Cezanne a pravda je Goya.

Vychází 14.12.2018, nahrálo se během roku 2018 ve Zlínském studiu V. Hudební hosté: Marcel Gabriel, Petr Vavřík, Petr Uvira, Milan Nytra, Saša Kunert, Norbi Kovács, Jan Divoký a David Konvičný.

Album Louvre získalo cenu Anděl v kategorii Folk za rok 2018.

Dostupné od 31.12. 2018 také v digi formě na Supraphonline, Itunes, Spotify atd...

Wolf Lost In the Poem, unikátní hudebně-poetický projekt z roku 2017, obracející se ke světovým básnířkám. Pocta silným ženám, jež své obavy, sny a životní osudy vtělily do sbírek poezie. Emily Dickinsonová, Anna Barkovová, Justyna Bargielská, Clara Janés, Bronisława "Papusza" Wajs, Özer, Vilja-Tuulia Huotarinen, Marina Cvětajevová, Marceline Desbordes-Valmorová a Joyce Mansour. Desítka emotivních písní - příběhů, které zatnou své drápy až do hloubky srdce, nespoutány předsudky a očekáváními.

Originálně výtvarně řešené album věnované básnířkám vznikalo postupně během roku 2016. Jan postupně zveřejňoval nahrávky z home studia na platformě Soundcloud. Po oficiálním vydání desky byly tyto záznamy odstraněny...

Vydalo vydavatelství TRANZISTOR 21.3.2017 Zvuk a mix: Jan Žamboch Mastering: Ondřej Ježek - studio JÁMOR

Dostupné také na digi formě na Supraphonline, Spotify, Itunes atd...

V pořadí třetí řadové album kapely Žamboši z roku 2014 se jmenuje Pól nedostupnosti. Obsahuje dvanáct písní, pro něž bylo inspirací především srdce, jak o CD s oblibou tvrdí Jan. Oproti předcházejícím titulům se tato deska může jevit temnější, ale vždy prý záleží na úhlu pohledu a momentálním emocionálním naladění. Pól nedostupnosti byl nominován na cenu Anděl v kategorii folk&country, nominaci neproměnil, prý o pírko zvítězili Bratři Ebenové.   

Na albu se podíleli tito hosté ve studiu "V" ve Zlíně - Kamil Slezák /Bicí/ Tomáš Liška /Kontrabas/ Jitka Šuranská /Housle/ Martin Krajíček /Mandolina/ Ivo Viktorin /Harmonium/ Ivo Cicvárek /Piano/ Josef Herman /Trubka/ Vladislav Prokopec /Trombon/ Vokály přispěli František Segrado, Karel Markytán a Petr Rímský

Vydalo vydavatelství ArtUž! Zvuk a mix: Petr Vavřík a Marcel Gabriel. Mastering: Petr Vavřík

    300,- Kč   

Každý les zní jinak, v každém je jiné světlo, v každém je dle ročního období jiná přírodní magie, žijí různí obyvatelé a tohle všechno dohromady hraje a zní věčnou lesní písní. Vypravil jsem se do různých lesů (smrčiny, bory, doubravy, bučiny atd...) s kytarou a nahrávacím zařízením a pokusil se zachytit v několika minutách atmosféru místa, vždy v jednom měsíci, v jedné kytarové instrumentální skladbě. Ctil jsem vlivy a „překážky“ okolí, teplotu, vítr a nahrál skladbu na jeden zátah, bez příkras a vymožeností moderních studií. Jen člověk, kytara a les. Celé nahrávání byla pro mne velká výzva, dobrodružství a radost. Když občas poslouchám, co jsem to tam v lesích vlastně hrál, kytarové harmonie a zpívající lesní prostory mne vrací v čase a já jsem zase mezi těmi svými stromy, na překrásných místech, které jsem si díky tomuto „šílenému“ nápadu objevil. Doufám, že alespoň něco podobného budete při poslouchání cítit i vy...

Ryze instrumentální sólové CD Honzy Žambocha.

PS: Vinyl vyprodán

Album z roku 2009 nese mnohoznačný název Přituhuje a přináší dvanáct nových písní ve folkrockovém hávu. Žamboši tak po třech letech od uvedení své „Andělské“ desky To se to hraje... představili veřejnosti svůj aktuální repertoár. Obsah alba tvoří úplné novinky, ale také písně, které již Žamboši na svých koncertech hrávali, včetně písně Svobodě, se kterou stihli zabodovat v soutěži Česko hledá písničku.

Hudebním producentem desky je uznávaný kytarový mág Peter Binder. Hosté ve studiu - to byla hvězdná sestava Jaromír Honzák – kontrabas, Michal Žáček – příčná flétna, saxofony, Petr Vavřík – baskytara, Peter Binder – elektrické kytary, Jakub Kupčík – perkuse a Marcel Gabriel – bicí. Natáčelo se opět v osvědčeném Studiu „V“ ve Zlíně, za zvukovým pultem se střídali zvukoví mistři Ivo Viktorin, Petr Vavřík a Libor Mikoška. Obal zdobí reprodukce obrazu Františka Segrada a společně s obalem prvního alba vytvářejí sjednocený výtvarný komplet.

Debutová deska z roku 2006 ukrývá pod názvem To se to hraje... patnáct různorodých písní z dřívějšího repertoáru. Hudebně propracované lichodobé písně střídají jazzové motivy, ale též docela obyčejný pochod, dostane se i na exotičtější reggae. Veselé texty opírající se o velmi sofistikovanou a jemnou hru se slůvky střídají písničkářské výpovědi, při kterých běhá mráz po  zádech. Bezpečné reggae či Krátká paměť odrážejí pohled soudobých třicátníků na dění kolem nás s otevřeností a hloubkou, na jakou už stagnující folková scéna celá léta marně čeká. Pravda o múzách zase posluchačům přiblíží originální myšlenku, že kdo nejí maso a nepije alkohol, nemůže být pravým umělcem. Deska tak nabízí nejen otázky a částečně i odpovědi, ale také dávku inteligentního a jemného humoru.

Aby deska byla hudebně plnější, vypomohli v některých písních na desce hosté. Díky nim je zvuk nahrávky bohatší a každá píseň má svou atmosféru vystavěnou do posledního detailu. K výslednému estetickému dojmu příznivě přispívá fakt, že deska vychází balená v digipacku.